BURAN

 

   V letošním roce uplynulo již patnáct let od prvního a zároveň posledního letu sovětského raketoplánu Buran. Tento raketoplán se začal vyvíjet v sedmdesátých letech a mělo se jednat o mnoho násobně použitelnou loď která měla sloužit k nejrůznějším účelům.

 

Hlavní úkoly sovětského raketoplánu BURAN

            zařízení na oběžné dráze kolem Země a meziplanetárních komplexů

 

S výrobou se počítalo ještě s pěti mnoho násobně použitelnými raketoplány.

 

Předpokládaná jména raketoplánů

Raketoplán 1.01 = Buran (Sněhová Bouře / Vánice)

Raketoplán 1.02 = Ptichka (Malý Pták)

Raketoplán 2.01 = neznámý (možná Baikal (Typhoon )).

Raketoplán 2.02 = neznámý

Raketoplán 2.03 = neznámý

 

 

   První start raketoplánu Buran se plánoval na 29.10.1988 start rakety měl proběhnout na nove postaveném startovacím komplexu na kosmodromu Bajkonur start rakety byl počítačem přerušen 51 sekund před zážehem motorů rakety Eněrgija vzhledem nedostatečnému odklonění plošiny pro havarijní evakuaci posádky. První start sovětského raketoplánu se tedy uskutečnil až 15.11.1988. Ve 03.00.00 UT odstartoval z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Eněrgija sovětský raketoplán Buran k prvnímu kosmickému letu v plně automatickém režimu. Ve výšce 40km se oddělily po dvojicích čtyři bloky prvního stupně, ve výšce 160 km došlo pak k  oddělení 2. stupně, který zanikl kolem 03.40 UT v atmosféře nad Tichým oceánem Raketoplán, letící po balistické dráze, byl dvěma manévry v 03.36.19 UT a v 03.47 UT naveden na víceméně kruhovou dráhu ve výšce 251 až 260 km. Kde mohl vykonat pouze dva oběhy kolem země kvůli omezení paměti počítače. Po vykonání mise byl raketoplán naveden na přistání Do atmosféry vstoupil přibližně nad 15° z. d., 23° s. š. Jeho tepelnou ochranu zajišťovalo téměř 38 000 keramických destiček. Závěrečná fáze sestupu byla řízena mikrovlnným naváděcím systémem. Raketoplán byl doprovázen letadlem MiG-25U. V 06.25 UT Buran přistál rychlostí asi 310 km/h na nové přistávací dráze kosmodromu Bajkonur. Pro zvýšení účinnosti brždění bylo použito pomocných padáků s plochou 75 m2.

 

Při příliš špatné počasí, se nacházela v Československu ve vojenském prostoru Ralsko záložní dráha. Dráha byla pro tento účel rozšířena na 80 metrů a prodloužena na 2 400 metrů.

Ačkoli první okružní let Buran byl bezobslužný a demonstroval hodně slibu. Autopilot, který přistál s raketoplánem byl schopný překonat silný boční vítr. Také z celkového počtu 38 000 keramických destiček chybělo pouze 5. Ale vzhledem k politickým změnám v bývalém Sovětském svazu a současně ke světovým politickým změnám ztratil raketoplán Buran své opodstatnění. Své sehrál i nedostatek finančních prostředků v Rusku po rozpadu Sovětského svazu. Další start raketoplánu se stále odkládal, až byl nakonec celý projekt včetně rakety Eněrgija zrušen.

   V době, kdy již bylo jasné, že se Buran nedočká dalšího startu, jeho tvůrci prohlásili: "Vyvíjeli jsme mnohonásobně použitelný dopravní prostředek, avšak vyrobili jsme raketoplán na jedno použití."

 

A tak historie raketoplánu Buran a rakety Eněrgija skončila absolvováním jediného startu na oběžnou dráhu kolem Země. Vzhledem k technickým parametrům a konstrukci si tento projekt takový osud snad ani nezasloužil.

 

Původní raketoplán je umístěný v Rusku a testovací model se nachází v Sydney

 

 

 

Parametry letu raketoplánu Buran.

 

 

Start

15.11.1988  3.00  UT

Přistání

15.11.1988  6.25  UT

Délka letu

3 h 25  min

Počet obletů

2

Výška dráhy

252 - 256  km

Sklon

51.6 °

Perioda

89.45 min

 

Technická data raketoplánu Buran.

 

 

 

 

 

 

Délka

36

 

m

Výška

16

 

m

Průměr trupu

5,6

 

m

Průměr nákladového prostoru

4,7

 

m

Délka nákladového prostoru

18,3

 

m

Rozpětí křídel

24

 

m

Plocha křídel

250

 

m2

Plocha brzdících padáků

75

 

m2

Hmotnost - při startu

105

 

t

Hmotnost - při přistání

82

 

t

Objem kabiny

73

 

m3

Posádka

2 až 4

 

 

Cestující

6

 

 

Délka letu

od 7 do 30 dnů

 

dnů

Přistávací rychlost

340

 

km/h

Délka dojezdu

1100 až 2000

 

m

Plánovaná životnost

100

 

startů

Počet destiček tepelné ochrany

38 000

 

ks

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Eněrgija

  Raketa byla vyvinuta po ukončení programu měsíční superrakety N-1. K centrálnímu druhému stupni na kapalný kyslík a vodík jsou připojeny 4 silné startovací bloky na kapalný kyslík a kerosen. Startovací bloky  obsahují každý 4 motory RD-170. Motor RD-170 je výkonem srovnatelný s motorem F-1, použitým v prvním stupni rakety Saturn V. RD-170 je čtyřkomorový motor s dodatečným spalováním generátorového plynu. Pracovní tlak ve spalovací komoře je 24,5 MPa, maximální tah 7904 kN. Specifický impuls při zemi činí 3020 Ns/kg, ve vakuu 3295 Ns/kg. Čtyři kyslíko-vodíkové motory RD-120 druhého stupně každý o tahu téměř 2 MN a specifický impuls přes 4400 Ns/kg. Nosnost rakety Eněrgija na nízkou dráhu je nejméně 88 000 kg. Startovní hmotnost cca 2400 tun, celková délka 81 m. První start 15.05.1987 nebyl zcela úspěšný a užitečné zatížení nedosáhlo plánovanou oběžnou dráhu. Druhý a poslední start se uskutečnil 15.11.1988 a raketa Eněrgija při něm úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketoplán Buran k jedinému, bezpilotnímu, ale úspěšnému tříhodinovému letu.

 

Pro srovnání s americkou nosnou raketou která se skládá z velké palivová nádrž (ET - External Tank) na jedno použití a dva boční startovací motory (SRB - Solid Rocket Booster) na tuhou pohonnou látku, které se odhazují po dvou minutách činnosti. Sestava tvoří jeden celek, který se nedá použít k jinému účelu. Nosná raketa Eněrgija, která ve všech stupních používala kapalné pohonné látky, byla od začátku konstruována tak, že mohla sloužit pro vypouštění nákladů, jak v automatickém nebo pilotovaném režimu.

 

 

Technická data nosné rakety Eněrgija

 

 

 

 

 

 

 

Výrobce

SSSR, NPO Energomaš, KB Chimavtomatika

 

Zahájení / Ukončení

1987 / 1988

 

 

 

Počet stupňů

2

 

 

 

Délka

58,7 m

 

 

 

Max. průměr

16,1 m

 

 

 

Hmotnost

2 398 000 kg

 

 

 

 

 

 

 

 

1. stupeň

 

 

2. stupeň

 

Označení motoru

RD - 170

 

Označení motoru

RD - 120

Délka

39,8 m

 

Délka

58,7 m

Max. průměr

3,9 m

 

Max. průměr

7,8 m

Vzletová hm.

4×382 000 kg

 

Vzletová hm.

870 000 kg

Prázdná hm.

4×34 500 kg

 

Prázdná hm.

48 000 kg

Počet komor

4

 

Počet komor

1

Počet motorů

4×RD - 170

 

Počet motorů

4×RD - 120

Doba činnosti

145 s

 

Doba činnosti

480 s

Tah

7259 kN (atmos.)

 

Tah

1567 kN (atmos.)

7911 kN (vakuum)

 

1962 kN (vakuum)

Tlak

24,517 MPa

 

Tlak

15 MPa